Stále se setkávám s neinformovaností u žen po porodu (kdy začít se cvičením, co mohu cvičit) a řešením fyzioterapie u inkontinence moči a to u žen všech věkových skupin. Proto jsem se rozhodla sepsat informativní článek zaměřený na dysfunkce pánevního dna (PD).
Cvičení svalů pánevního dna by mělo být celoživotní. Je důležité zdůraznit, že musíme naučit svaly aktivovat, ale také relaxovat. Stárnutím, menopauzou se snižuje elasticita tkání a ubývá estrogenu, který ovlivňuje pružnost svalů. Dalšími faktory, které vedou k postižení svalové a vazivové tkáně pánevního dna jsou obezita, fyzická zátěž, vaginální porod. Ovlivňuje nás i sedavé zaměstnání a zejména nedostatek pohybu.
Obtíže s pánevním dnem nebo inkontinencí mohou mít i sportovci např. (atletika, balet, běžkyně na lyžích). Zejména u atletiky jsou dohledatelné studie. Dalším rizikem je zaměstnání s fyzickou zátěží a zvedáním těžších břemen, mimojiné i zdravotníci (ARO-JIP, domovy důchodců), kdy fyzickou zátěží může dojít k prolapsu pánevních orgánů. Dalším rizikovým faktorem je chronický kašel u kuřáků.
Správnou funkci pánevního dna je vhodné natrénovat:
Názory na cvičení PD v těhotenství se liší, osobně s těhotnými cíleně svaly pánevního dna necvičím. V 1. trimestru je riziko potratu, ve 3. trimestru by měly svaly spíše relaxovat. Zaměřuji se na cvičení pro těhotné ženy a zejména přípravu k porodu. To stejné i v průběhu menstruace, kdy radím, nechat svaly relaxovat.
Po porodu by inkontinence neměla být, bohužel se s tímto problémem setkávám stále více. Rizikovým faktorem může být i vyšší věk prvorodiček.
Fyzioterapii po porodu lze doporučit po ukončení šestinedělí, kontrole u gynekologa a ultrazvukovém vyšetření po císařském řezu. Po císařském řezu je většinou delší rekonvalescence než po porodu vaginálním.
Udává se, že největší nápor na pánevní dno je po prvním porodu (pokud tedy nejsou další porody komplikované, porod kleštěmi nebo zvonem), proto nedoporučuji v případě výskytu obtíží po porodu fyzioterapii oddalovat. Největší výsledky jsou do jednoho roka od prvního porodu, kdy je největší možnost regenerace těla. Mnohem zdlouhavější fyzioterapie bude po opakovaných porodech a řešení stavu po mnoha letech. S fyzioterapií doporučuji začít již po šestinedělí.
Je palpační vyšetření pánevního dna per vaginam (přes pochvu). Vyšetření je nebolestivé a zahrnuje zhodnocení funkce svalů pánevního dna, návrh terapie a doporučení pomůcky k posílení svalů.
Doporučení pomůcky je vždy individuální a liší se podle svalové síly svalů a podle Vašich obtíží. Nejčastěji využívanou pomůckou je pomůcka Educator, kterou si zakoupíte v ordinaci a je vhodná pro pravidelné cvičení na doma. Výhodou této pomůcky je možnost zrakové kontroly správnosti cvičení (pokud jsou svaly správně aktivovány, pohybuje se indikátor-tyčka této pomůcky směrem dolů). Naučím Vás rychlé i pomalé cviky na výdrž a i relaxaci svalů. Po zaučení si cvičíte doma vleže na zádech a ve stoji. Stačí několik minut denně. Doporučuji cvičit denně mimo menstruaci po dobu několika měsíců, po cca 4 měsících dojde k výraznému zlepšení svalové síly, poté si cvičte pravidelně zhruba 2x týdně.
Dále získáte informace, zda je pro vás vhodné použití venušiných kuliček nebo vaginálního
závaží.
Další možností je využití vaginální elektrostimulace. Přístroj na elektrostimulaci je zapůjčen
na
pravidelné cvičení na doma, nutné je zakoupení vaginální sondy. Elektrostimulaci využíváme,
pokud
jsou svaly pánevního dna nulové-neaktivní např. po komplikovaném porodu a poškození svalů tzv.
avulze nebo při inkontinenci.
Po porodu je důležité vědět:
Při již vzniklé poruše pánevního dna nebo inkontinenci doporučuji minimální používání nosítek a šátkování, maximálně na přesuny např. k lékaři. Co nejvíce využívat kočárek.
Tvoří zhruba 60 procent. Výskyt stresové inkontinence stoupá s věkem. Nemá podle názvu spojitost se stresovou zátěží. Nitrobřišní tlak se v odborné terminologii nazývá stres. Jedná se o únik moči při zvýšení nitrobřišního tlaku (např. při smíchu, kašli, skákání, běhu, sportovní aktivitě). Je zde narušena funkce pánevního dna. Proto první volbou léčby této inkontinence je fyzioterapie, posilování svalů pánevního dna a využití pomůcek k posílení svalů. Při selhání konzervativní léčby je léčba operační (páskové metody).
Páskové metody (typ TVT nebo TOT), úspěšnost léčby 85 - 90 procent
Frekvence močení: za normu se udává cca 8x denně, norma v noci ideálně žádné až jednou za noc, některé zdroje udávají od 50. roku za normu dvakrát za noc. Častější močení je fyziologické v těhotenství nebo před a při menstruaci.
OAB: upravit pitný režim během celého dne, při strachu z úniku moči chybí pitný režim zejména u žen v seniorském věku během dopoledne. Omezit močopudné potraviny a tekutiny zejména před spaním (kofein a černý čaj, alkohol obecně). Během dne si pitný reřim rozvrhnout tzn. nepít velké množství tekutin najednou a také omezit pitný režim hodinu, dvě hodiny před spánkem. Chodit na toaletu až při pocitu naplnění močového měchýře, ne několikrát za hodinu. Trénujeme tzv. behaviorální trénink, kdy se snažíme dostat nutkání na močení pod volní kontrolu. Cílem tréninku je normalizace frekvence močení a kontroly nad močovým měchýřem. Intervaly mezi močením se postupně prodlužují až je dosažena optimální frekvence močení. Jak toho docílit, se dozvíte u mě při fyzioterapii.
Doporučení u inkontinence všeobecně je nejen cvičení, ale také úprava životního stylu. Snížení nadváhy, velmi důležitá je úprava zácpy (zvýšit příjem tekutin, dostatek vlákniny, zeleniny, ovoce, lněné semínko, probiotika, smoothie). Změna zaměstnání při fyzické zátěži.
U hyperaktivního měchýře je důležité vyloučit i jiné příčiny, které by mohly tento stav vyvolat. Jedná se o tzv. sekundární OAB (vyloučení nádorového onemocnění, rakoviny močového měchýře, dále močové kameny), vyloučení infekce močových cest. Příznaky OAB mohou způsobit i jiná onemocnění např. cukrovka, RS.
K dalším druhům inkontinence patří smíšený typ inkontinence (kombinace stresové a urgentní). Koitální, kdy dojde k úniku moči při pohlavním styku. Terapie je vždy multioborová. Konzultace s lékařem (urogynekologie, urologické vyšetření).
Zuzana Prošková Fyzioterapeut